U Čertova jezera se to jen hemží rarachy a jinou pekelnou cháskou, na úpatí zlatonosné hory Hamižné u Hartmanic vás může při troše štěstí odměnit skřítek Dopřej, od permoníka jménem Trestej se ale můžete dočkat odplaty za svou hamižnost. V lesnatých svazích pod Kašperkem vás jediným pohledem v kámen promění Swiza, shrbená stařena zabalená ve vlčích kůžích s jeleními parohy na hlavě…
Šumava je smutná.
Šumavě, která kdysi slyšela spíš na jméno Böhmerwald, chybí její lidé. Následky vyvraždění původních židovských obyvatel a následného vyhnání původních německých sedláků, dřevařů a sklářů jsou v krajině patrné dodnes. Svahy hory Křemelné byly kdysi posety desítkami domků tvořících rozložité vesnice s poetickými názvy jako Přední, Prostřední a Zadní Paště nebo Stodůlky, v kterých po generace žili a kamenitou horskou půdu zúrodňovali mozolnaté ruce místních sedláků. Dnes tu někdejší přítomnost lidí připomínají už jen zplanělé ovocné stromy, kapličky a naučné tabule…
Šumava je literární.
Šumava svou krásou po staletí inspirovala místní i přespolní psavce, kteří ji ve svých dílech opěvovali a chválili, klaněli se jí a vzývali její vlídnou i krutou tvář. Na střední Šumavě je dnes všudypřítomným průvodcem turistů Karel Klostermann, po kterém je kromě stezek, chat a vyhlídek pojmenované i pivo. Na desítky šumavských spisovatelů, kteří psali německy, si tu ale vzpomene jen málokdo…
Šumava je duchovní.
Duchovní sílu Šumavy objevil už v před víc než tisícem let bavorský šlechtic Gunter, který se po letech ve vysokých diplomatických kruzích uchýlil do kláštera a konec svého života strávil jako poustevník na hoře Březník nad dnešními Hartmanicemi. Dodnes ho tu připomíná kaplička pod skálou, která mu prý poskytovala přístřeší. Gunterova čili Vintířova skála je dodnes místo se zvláštní duchovní silou, která nenechává na pochybách o tom, že Gunter ve skutečnosti tohle místo nikdy neopustil…
Šumava je uhrančivá.
Šumavské vrcholky nejsou majestátní jako ty alpské, ani rozeklané jako ty tatranské. Šumavské vrcholky jsou lesnaté, zelené a zakulacené. Přesto dokáže Šumava svou přírodou uhranout. Připoutá si k sobě poutníka svým rozvážným tichem, svou tajemností, pohnutou historií i nadějnou současností. Šumava je místo, které zanechá v poutníkovi hlubokou stopu. Šumava je místo, kam se člověk vrací…
jrm
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára